Setkání s duší, 16 písní z duše
Setkání s duší, 16 písní z duše
Anotace: POHLAZENÍ Vem do dlaní můj list a čti si jen Má slova pohladí Tvou duši a celý den pak ve slovech křehkých budem spolu
Tobě
28. května 2014 v 7:32 | Marie Bernadeta | Setkání s duší
Moc bych si přála
abys na to přišel
že i když ty a já
máme svůj život
a ty a já jsme cizí
přesto jsme jednou už
spolu se setkali
Já myslím na tebe
a ty sem tam
na mě si vzpomeň
To stačí
Protože za to všechno může
duše
Tvá duše miluje mne
a moje zase tebe
Vám
28. května 2014 v 7:51 | Marie Bernadeta | Setkání s duší
Drahý pane
chci vám jen říci
že všechno trvá
a že i když mě nechcete
vidět a ani se mnou mluvit
aby snad něco mezi námi
nazačalo doopravdy
Tak stejně Láska v duši
je živá
Já nevím jak dlouho ještě
...
zda bude to navždy
možná že ano
Mám vaše fotky
Vzpomínku na setkání
s vaší duší
a zítra kdybyste umřel
mám naději
že i po tom co vaše tělo
usne i navždy
Tak budu vás smět milovat
a vy mě taky
Protože duše je nejvíc
Duše jste vy
ona je ve vás
a tělo je jen obal
který se může měnit
Když přichází každá duše
sem do světa
aby se jako lidská bytost
narodila
Až zemřeme
budeme anděli
Já vím
28. května 2014 v 8:09 | Marie Bernadeta | Setkání s duší
Já vím jaký jsi
a znám tě
docela dobře
tvou tvář si kreslím
jen podle fotky tvojí
My dva být spolu
nemůžeme
Ty máš svůj život
který ti nesmím kazit
i já mám svůj
Přesto tě miluji
navždycky snad
a možná jen na pár let
než mě to přejde
ta zamilovanost
anebo tebe
a jednou tvá duše
už nepřijde
když na mě zapomeneš
anebo já na tebe
...
I kdybys umřel tak klidně
za mnou přijdeš
když na mě sem tam
si vzpomeneš že máš mě rád
tak nějak ve vzpomínce...
Tvé tělo usne a duše si chodí
kam chce
Ty o ní se nestaráš
a ona dělá si
když spinkáš má lásko
co chce
Já znám tě
Já vím na co myslíš
Já vím jaký jsi
Vždyť jeden druhému
uvnitř se podobáme
a když spíš a tvoje duše
ke mně přijde
Tak potom jsme zase jedno
Ty ve mě a já v tobě
Živý sen
28. května 2014 v 8:41 | Marie Bernadeta | Setkání s duší
Až ráno se vzbudíš
a vzpomeneš si že se ti
o mně zdálo
že měl jsi asi sen
Tak řekneš si
Asi
jsem na ní myslel
anebo ona na mě
Nic víc
Ty nikdy nepochopíš
co se stalo
že nebyl to sen
obyčejný ale živý
že byla to tvoje duše
která zas včera
ke mně přišla
protože miluje mne
a já tebe
Tak jednou budeme spolu
Ty tvoje duše
se mnou
Jenom já potom budu už
taky mrtvá a nebudu mít
tělo tak jako ty
když přijdeš ke mně
máš tělo vypůjčené
Když ke mně po usnutí
letíš domů
většinou nezdá se ti nic
poslední dobou
jen že jsi někde byl
ale včera mluvili jsme spolu
a naše duše se
jedna do druhé zase vpila
Možná že ráno se vzbudíš
a řekneš si prostě
Byl to jen sen
jen se mi to zdálo
že jsem na ní myslel
anebo ona na mě
a zůstaneš cizí navždycky
pro mě v těle svém
Aby tvůj život se nepokazil
a taky proto že v těle
mě nemiluješ
jenom já tebe
Sluneční pleteň... mé slunce ... tlak blízko srdce
28. května 2014 v 9:10 | Marie Bernadeta | Setkání s duší
Až ucítíš tlak v hrudi
tam blízko srdce
tam kde to cítím
taky já
Tak věř že to je tvoje
duše a že je šťastná
že my dva zase setkali se
protože věř mi Láska je věčná
a duši musíš láskou živit
aby mohla zářit štěstím
a byla šťastná
a až zas budeš dívat se
na spoustu dívek a myslet
na ta nahá těla
Tak věř mi to já
na tebe myslím a já miluji tě !
Já navždycky tě chtěla a tak
to musí zůstat vždyť já tě znám
a ty znáš mě
Bouře
28. května 2014 v 22:03 | Marie Bernadeta | Setkání s duší
Do noci tančí hromy blesky
a kapky deště zkrápí zemi
na okna tlučou bez přestání
déšť na zemi se spustil prudce
v bouři se sklání k zemi
Láska je prudkost sama
když v dlaních cítím tvoje tělo
Když jeden druhého se dotýkáme
Jsem jako bouře letní tvoje
a ty jsi jako kapky deště
co se snáší prudce k zemi
Dál dotýkej se v myšlence jen
a ve snech živých vzdychej
má lásko bez přestání kapky
do mých oken pouštěj
nemohu žíti bez tvých dlaní
Kéž kapky vody ze rtů sladkých
dál ve mně tlučou bez přestání
Nemohu nikdy na tebe zapomenout
nemohu na tebe přestat myslet
Já vím že jako člověk jsi úplně obyčejný
ale pro mě jsi všechno jsi vláha
pro moje vyprahlé srdce
Ty víš to a já to taky vím
Jen tady na světě to všechno
co prožili jsme včera spolu
projevilo se až dnes
vprostřed skoro letní
vlastně májové bouře
Ty objímáš mě znovu
v mé hlavě doznívají
kapky slov tvých
Já miluji tě Lásko
a ty víš že naše duše
do sebe se vpíjí
a otisk tvojí duše
dál zůstává už navždy ve mně
Teď vzpomínám si zítra
církev připomene lidem
Nanebevstoupení Páně
Tak možná Nebe se už chystá !
Co v skrytu ?
29. května 2014 v 22:10 | Marie Bernadeta | Setkání s duší
Co v skrytu duše prožívám
odráží se ve světě
Já toužím a svět se
rozpíná mou touhou
Vesmír je divná krajina
vytvořená srdci lidí
Já miluji a někde
ve vesmíru žít jedna
hvězda začíná
díky tomu ohni v srdci
Mé srdce pláče a v tu ránu
zase někde blízko
déšť se spustí
Tak počasí je směsí
zákonů přírodních
a stavů lidských duší
Přelétavost duše
29. května 2014 v 22:22 | Marie Bernadeta | Setkání s duší
Nic nezůstane skryto
vše projeví se někde
Duchovní život v hmotě
a hmota zase vrývá
rány do života lidí
Víc krásných věcí toužím
v dlaních svírat
víc štěstí nabírat si
z květů věčných
Jsem obrovský čmelák
Bzučím si
a létám z květu na květ
A moje lásky jsou mé jetele
...
Vždycky si moje srdce
nějaký zas vybere
jen na chviličku
Já pyl z nich sbírám
do kalíšku
a napájím se doušky
z květů lásky
Vím
31. května 2014 v 7:36 | Marie Bernadeta | Setkání s duší
Vím, že ten jediný po Bohu , kterého nikdy neztratím
je můj Anděl Strážce.
On miluje mne navždy a já jeho.
Ty přicházíš ke mně místo něho jen poslední rok a jenom sem tam.
Ty přicházíš místo něho , že jsi mladší , ale jsi ještě člověk
a já miluji tě stále , jen nechápu proč .
Miluji tvou duši a stejně toužím spatřit tvoje tělo , že jsi živý.
Já vím ,že je to proto , že jsem jen obyčejná žena ,
že ještě nejsem anděl.
Píseň o lásce
31. května 2014 v 17:51 | Marie Bernadeta | Setkání s duší
Není nic krásnějšího
a nic sladšího
nežli je láska
Jsem šťastná že jsem
ji našla
a že Bůh dal mi ji
pocítit v lidských duších
Ta Láska se nás dotýká
tak něžně
Uprostřed starostí světa
když tělo usíná
duše je volná
a ta jedna jediná
v těle cizího muže
což sama nemohu pochopit
ta jediná po které
toužím nejvíce
Tak ta jedna duše
je se mnou
a přitom všechny ostatní
které miluji
Tak poznávám Lásku
sama v sobě
a v druhých
že Láska přichází tiše
v touze srdce
se uskuteční tak
jak si každý přeje
a přece jinak
než by si kdo mohl
představovat
A tak cítím že vše je
tak
jak Ježíš říkal
Co ucho neslyšelo
Co oko nevidělo...
Takové štěstí Pán
člověku přichystal
Skláním se před Láskou
i před životem
Před Bohem jediným
ve třech osobách
On nade mnou se smiloval
A já cítím že odpouští mi
můj hřích
Jsem žena docela prostá
a hříšná
Bože můj buď mi milostiv!
Jsme jedno
31. května 2014 v 21:27 | Marie Bernadeta | Setkání s duší
Vím že jsme jedno
že patříme k sobě
a cokoli se stane
už nikdy neovlivní
naši lásku tak
aby přešla aby jí byl konec
Když nebude to chtít
sám Bůh Otec
anebo ty anebo já
-
Vše je už navždy
v Božích rukách
i v těch tvých i v mých
Taková je láska
a tak ji znám
A tak znám tebe
A tak znám sebe
-
Tak my dva se známe
Potkali jsme se ve světě
a zdá se že nestalo se nic
V našich tělech jsme si cizí
-
Ale má duše blouzní
a jenom tvoje jméno šeptá
Nemohu na tebe zapomenout
Nemůžem s láskou přestat
Jsi ve mně a já v tobě
Tvá duše rozlévá se jako pramen
a já jej piju tak hltavě
a není nic co by mne
donutilo přestat pít
-
Tu něhu lásku a štěstí
z tebe ze tvé duše
která se ke mně přibližuje
a jako lehký závoj
se na mne snáší
-
Nic ve světě mezi námi není
a přece jsi má láska nejněžnější
Tak přestaň už Lásko žárlit
na těch dalších jedenáct duší
-
Jsi s námi jsi v nás
Jsem s tebou Jsem všech dvanáct
Já nejsem Jsme jenom My všichni
-
Šeptání do ouška
| Marie Bernadeta | Setkání s duší
Už k moři nikdy nepojedu
A přitom bývám každé noci
tam blízko slaných vln na pláži z písku
chodím se svou Láskou za ruku
a spolu děláme stopy v písku
Na těle cítím každou chvíli
doteky milující duše která touží
navždy být se mnou ve spojení
Tam k moři hned po usnutí
k moři Lásky běžím
a ve vlnách se brodím
Sbírám mušle a Ty přikládáš si
vždycky jenom jednu k oušku
Zpívám tiše jsem mušle Františka
To bude moje nové jméno v Nebi
To vybral mi můj Anděl Strážný
se kterým budu žíti v Nebi
Jsem jeho dítě jeho děvče
jsem jeho žena i milenka v jednom
Tam v Nebi budem navždy spolu
a on bude i tebou
Mohu si představovat koho jen chci
on dovolí mi všechno Smím milovati
klidně dvanáct mužů
a přesto nezradím ho
Jsem Smaragdová duše s pomeranči
Tu šťávu ovocnou ti ráda
mačkám do úst Svět neví nic
a ty víš taky jenom málo
to vůbec nevadí
Láska je tajemství
Nikdo ji nedokáže pochopit
a není proč
Láska je přece život
Láska je všechno co můžem od života chtít
Láska je nejvíc
a nic jiného kromě Lásky
nemá smysl
i když ji vlastně nikdo nepochopí
Ten smysl je Láska sama v sobě
to vím
Snění
| Marie Bernadeta | Setkání s duší
Všechno je jen pouhé snění
Čas nic neznamená
Čas nemůže nic změnit
Co je špatné nezmění se
Čas nezahojí rány
To jen člověk zapomene
na ně
a zvykne si že ty rány
nese spolu s Kristem
do té doby dokud neumře
Čas ten rány nezahojí
Budem umírati probodeni
Krev nám bude stříkat z rukou
Probodené nohy
Nebudem se moci ani pohnout
Pak najednou všechno zmizí
a my usnem navždy
A budeme sny své v Nebi sníti
a někteří lidé co nechtěli Lásku
cítit ti pak skončí v pekle
vlastních chyb a žádostí
které nedají jim spáti
Sny se můžou zdáti
jenom Svatým
kteří srdcem Krista
na Onen Svět projdou
v noční košili co oblékne si
jejich čistá duše
V úzkých uličkách
Čtvrtek v 17:50 | Marie Bernadeta | Setkání s duší
V úzkých uličkách Granady si bloudím
a v moři sladkých představ svých
se nechám unášeti v moři jako mušlička
Ta zátoka mě láká klidem svým
Teď v ulicích už běžím po schodech
V duchu to beru po dvou po třech
jak spěchám v touze šílené zas k tobě
Podvečer svádí k něžným představám
v objetí dvou milujících se postav
dál vzduchem letím jak světelný proužek
podivného duševního letadla
Přes mříže světa hledím z těla
na své sny a dětské představy
o tom že láska k duši trvá věčně
a sním si stále jako malá
Nedokážu s tím už přestat
Ta víra v lásku je tou dlaní
Strážného Anděla
co na mě z vln mořských
a oken všech vysokých budov
mává
Sen
| Marie Bernadeta | Setkání s duší
Sen je to po čem každý touží
Sen je to co rozplyne se v dáli
a nespatříš ho více
Sen je sen Pryč je realita
Ten krásný sen
co po něm každý touží
Ten já ve svých rukách
ve své mysli a ve svém srdci
mám
Ten rozechvívá tvoji duši
když ji zavolám
a ty rychlostí světla
letíš za mnou
abys přišel
a mohl mě obejmout
Ty spíš a tvoje tělo odpočívá
Tak jako jednou bude navždy
Tvá duše zná mě
Tam setkáme se spolu
Jednou navždy ve snu
Andělé Strážci
| Marie Bernadeta | Setkání s duší
Tak Andělé smí tajně
přicházeti k duším
které chrání
když naše srdce chce se
s láskou spojit
Uprostřed lidské vášně
v opojení těl a duší
přicházejí tajně
jako ve snu
Oni sní věčně
A my žijeme tady
v realitě
co jednou rozplyne se
ve snu
Ten rozdíl mezi námi je sen
který nemůžeme uchopit
neboť není z hmoty
Publikoval(a):
Marie Bernadeta, 9.6.2014