osobní
osobní
Být sám pro sebe hrdinou, nenajít v sobě chybu jedinou.
Přitom procházet se krajinou a vědět, že věci příjemné mě neminou.
Dívat se na sebe mezi prsty skulinou, vidět jak míjí mě vina za vinou a věřit, že ostatní mi prominou.
Stoupat vzhůru nakloněnou rovinou, v myšlenkách být jednou velkou rodinou.
Nečekat až ostatní mi pokynou, říkat si, že srdce není mojí slabinou.
Doufat, že všichni nepřátelé zahynou, na duši své nepočítat s trhlinou.
Utíkat před emoční lavinou, nebýt sobě pověstnou osinou a do roka a dne nepočítat s Kozinou.
Být na keři tou nejsladší malinou, jako těleso být nadnášen kapalinou.
Cválat jako kůň svou nekonečnou pastvinou, na pánvi nebýt vejcem, ale slaninou.
Každý den probouzet se s květinou, nikdy nebýt jen pouhopouhou vidinou.
Nepoznat stáří, žít jen s mladinou, vždy držet hlavu svou nad hladinou.
Násobit své ego nekonečnou mocninou, však to jediné si připustit, že nakonec přikryjí mě zeminou.
Publikoval(a):
James Libustka, 9.6.2010