Anotace: Nadpis říká snad vše. Dodám jen, že babička, které toto píši, je jehovistka, tak jsem musel do textu zahrnout i tuto tématiku.

Probudíme, pobavíme,
pozvem všechny kraje.
Tou božskou slávou oslníme,
jsme sličné děti ráje.

Od Aše až po Humenné
a ještě mnohem dále,
chaloupky ze dřeva stvořené
tvoří skvostnou alej.

Na jejím konci, má-li nějaký,
stojí Pánbůh všeho tvorstva.
Kosíci šťastně poletují,
a že je jich tu spousta.

K zahrádkám, těm u domků,
k lidem, co se smějí.
Andělé všem žehnají,
písně veselé pějí.

Ten starý svět pln zloby, strachu
pryč je, nový přišel, brachu.
Teď sáhnu po té kytičce,
ta náleží mé babičce.

Svůj domek má, kde vždycky stával
u lesíka, u doubravy.
Vždy si na mne vzpomněla,
a život mně s ní proto baví.

Publikoval(a): Setkon, 13.6.2014