Anotace: Jisté uvědomění si a snad pochopení myšlenek, jednání druhých... báseň je tak trošku věnována. A zároveň bych chtěla poděkovat své lásce, příteli "díky za to, že Tě mám, za Tvá slova, oporu, za náruč a lásku se vším všady"

Prý lež má krátké nohy
a pravda často bolí…
… možná proto jí ubývá.

Máš na to skryté vlohy,
bít člověka holí…
… tvé srdce na cit se nedívá.

Lásku svou si dávno ztratila,
sebe klameš den co den,
proč pravdy se bojíš jen?

Stále si něco nalháváš,
s vnitřním pocitem prohráváš,
nesmyslnou válku to vedeš…

… cožpak normálních věcí,
slov, třeba jen pár vět... už nedovedeš?

Já vím, že ano,
stačí jenom chtít
umět se tomu postavit.

Pravdě.


Copyright © 2014 NikitaNikaT.

Publikoval(a): NikitaNikaT., 17.6.2014