Anotace: ...

Bylo jaro 1995
Pozoroval jsem tě z matčina lůna
Pamatuji si na svůj život v něm stejně jako Dalí
Velké vajíčko blížící se k hořící pánvi

Mé hrdlo bylo jako doutnající sopka
Pozoroval jsem tě z hladiny moře
Obloha nebyla
Bylo jen tělo uzeného lososa
Fotku tvojí hlavy měl jsem na čele
Byla jsi v mých myšlenkách
Jako vždy když jsem se chystal jít do lesa

Probouzel jsem se ze spánku který klopýtal už několik dní
Opuštěla ho čerstvost ranní zeleninové snídaně
Mé prsty potřísněné krví
Zanechávaly stopy na tvých skleněných vlasech
Zatímco jsi pila mléko
V kavárně na okraji Pařížě
V očích jsi měla perské koberce
Odhalená téměř nahá

Bylo jaro 1996
Já slavil sedmistéosmdesátétřetí narozeniny
A jako dar
Dostal jsem neperlivou vodu

Publikoval(a): Marek Miko, 18.6.2014