Anotace: po delší době zase souhrn z pohledu na životy naše a na tento svět tak jak ho vidím já a jak ho hlavně vnímám. nehodnotě zas tak moc gramatiku jako spíš obsah. obal je přece nepodstatný, důležitý je obsah... díky

v rytmu stopek a tónech klavíru,
strácím na lepší život víru.
stokrát na zemi, stokrát v bahně duše.
vstát, oklepat se, kolikrát ještě? ptám se suše...

kolikrát vstát, falešný face nasadit?
na bus do worku jít, na rytmus linky se naladit,
na čas ze sebe udělat robota,
tak takové nás chtějí...
stroje bez názoru, vnitřního světla.
individuality a samostatného myšlení se bojí.

a přesto, moc šancí na výběr není,
risknout to a skočit, nebo veřit že se to změní.
skočit do neznáma, vratkou nohu mít.
věřit v lepší dny a né jako žebrák žít.
za dveřmi skrz které nevidíme, prý lepší život čeká.
může tam být cesta na vrchol, nebo pekelná štreka.

před dveřmi stát, hledět na ně.
sbalit si, otevřít je a čekat další života ránu?
to je ta otázka co si kladu,
kolik takových ran, vejde se ještě do mého duševního skladu?

najít tu vůli, vykročit vpřed,
šlapat tu cestu novou, a neohlédnout se zpět.
počítat se vším, snašet rány,
odříznout kouly z nohy, v podobě černé Dámy.

-----------------------------------------

budík zvoní zas, manufaktura na životy čeká...
batoh života vybalený, zavřené dveře, žádná nová štreka.
na bus zas spěchám, život doma raději nechám.
kde ale domov je? jen u další planné naděje...

má loď už z přístavu Domov dávno vyplula,
drsná bouře jménem život daleko ji odnesla.
maják jistoty, co vždy mě vedl správnou cestou zmizel.
pět let hledání, zkoušení a útrap byl můj úděl.

v mlze bloudit, u kormidla dnem i nocí stát,
vyhýbat se Psyrénám a útesů se bát.
po hledání jež připadalo mi jako věky,
vrátil jsem seo do přístavu s názvem Domov ze své štreky.

A však vůbec ho nepoznávám...

maják jistoty na cestu mi nesvítí,
má nového námořníka, na život a společné bytí....

tam kde stál monument jistoty,
je jen jeho rezavá patka,
pod nánosem prachu a smetí
napsáno- Odplul jsi, já čekala, pak jsem šla, to se stává.

přistavem dál kráčím, nezůstal na kameni kámen.
jistota, opora, přátelství, se vším je Ámen.
cedule s nápisem Domov na zemi ztrouchnivělá leží.
svůj domov, přátelství, lásku, najdu zde stěží.

tak plout dál či na zemi zůstat?
budouvat místo kde budou děti mé vyrůstat?
bez Majáku stěží...

Publikoval(a): vincent christian böll, 20.6.2014