Básničky, Poezie, Verše

v

2:54

2:54

Stála jsem na hrázi
a tiše plakala
držela jsem svůj tep
v rukách
a chtěla se zabořit
do nekonečné hlubiny


skrz sklo
skrz porcelán

brečela jsem

možná to byly sloní slzy
anebo slzy pandy
sežrala kámen mudrců
snad pro pocit moudra
anebo pro přetrpení křivd

tak zhasni plamen svíce
vysavačem
co nejede na elektriku
a nasyp mi do ran sůl


stála jsem u studni
a sedala do kbelíku
snad poveze mě domů
zaplatím za to pěti jizvami
anebo jen kopulováním
korpusem mrtvého těla
hnusem
blitím až do svítání
Publikoval(a): Rezavá plechovka, 22.6.2014
Přečteno (36x)
Tipy (0) ... dát Tip/SuperTip

Spodek

Stránka generována 24.12.2024 13:21
U nás jste dnes prohlídl(a) 1 stránek.
roboti