Anotace: Lhostejnost V mlze se stránka ztrácí, když oči přivíráš. Vždyť snít se nevyplácí. potopen často usínáš....

Hvězdy

| Iveta Horecká | Lyrika ( leden 1989 )


Hvězdy

Stála jsem pod noční oblohou na ulici. Hvězdy světélkovaly a smály se mi, že jim nerozumím.
Je krásné vědět, jak se která hvězda jmenuje. Ale neznám jejich tajemství.Jsou pro mne vzdálené, leží v nedohlednu nekonečného vesmíru.

Opírám se o jejich paprsky.
Sním si v jejich stínu, střádám korálky slz i srdíčka úsměvů.
Pro koho ?
Pro....
Chtěla bych říct, že pro....,
jenž bude legendou mé první lásky.... zůstal přítelem.... zůstal jako Hvězda nad mou hlavou....

Jakoby Vesmír byl veliký oceán a hvězdy kapky,
které při svém běhu nekonečnem vystřikují vzhůru.... a tak jsou hvězdy lidem stále vzdálenější.

Nikdy se nebudeme sluncí na nebesích dotýkat.
Neuslyší.... jenom chlad jejich povzdechu dotkne se nás jako vítr podzimu.... Však trvá jaro.

Věčné jaro v srdci člověka - to jsou hvězdy.
Sen je jeho hvězda ve vesmíru....
letí nám z hlavy k srdci....
běží do dlaní.... a pak se plazí jako velká touha docela vyčerpán k ústům druhé bytosti....
a jako sen dotýká se jemných strunek citu, dotýkají se nás i hvězdné paprsky.

Pojď s nimi v nekonečno.... člověče pojď.

http://prvotiny.blog.cz/1407/hvezdy

Publikoval(a): Marie Bernadeta, 11.7.2014