Anotace: ...

Za chladných večerů plných deště
přesně,jako je ten dnes
pro první lásku pořád pláčeš ještě
a déšť jako by ti větší a větší smutek nes.

Vzpomínáš na ty krásné časy,
na všechny ty chvíle s ním,
teď už jen slzy ti smáčí řasy,
kdy to skončí? To ti nepovím.

Mohla by si o smutku psát nekonečný sloh,
však na svojí lásku vzpomínáš s úsměvem v tváři,
protože,ikdyž ti ublížil jak nejvíc moh´,
nic není napořád,ani ti sladcí lháři.

Říkával ti různě,občas mrcho,občas lásko,
možná že říkal pravdu a možná že ti lhal
pokaždé,když říkal ti zlato a krásko,
pokaždé,když tvrdil jak strašně moc tě miloval.

Dnes, ikdyž už odešel,ikdyž už zazněla poslední věta
a o lásku se budeš ještě stokrát prosit,
tak věř mi že první láska je ta,
kterou budeš už navěky v srdci nosit.

Publikoval(a): Ellean, 24.7.2014