Mámení
Mámení
Anotace: Je to stále dokola, ale bez touhy není nic.
Vidím tu krásu a ta mě sžírá,
je silnější než-li rozbouřené moře,
vchází do mého nitra,
bere mě do pekelného lože.
Nádherné je probudit se do snu,
kdy stíny noci jej nezahalí,
pak s kamenem na srdci pohnu,
mysl se špínou nezakalí.
Oblázek v dlaních držím,
do jeho rukou ho chci vložit,
opojný šepot v uších slyším,
pro něho báseň složit.
Jen konečky prstů se dotknout,
rty jeho polibky svlažit,
jeho dech polknout,
pád do slasti zažít.
Milovat ho jen jednu noc,
však věčnost okamžiku to zaručí,
načerpat božskou moc,
sténání vše ozvučí.
Publikoval(a):
Rose-H, 30.7.2014