Anotace: Co zlem se zdá, ten konec všeho, zmar....

Poznání o Smrti
Před 3 minutami | Marie Bernadeta | Myšlenky


Poznání o Smrti

A znovu v poznání se obracím
do svého nitra a tiše rozjímám si o smrti...

Co zlem se zdá, ten konec všeho, zmar....


To vlastně je tím největším dobrem a metou každého....

Jen člověk narodí se, už stárne a každým vzdechem smrti a Bohu zas se přibližuje.
S důvěrou proto žijeme zde na zemi a můžem míti v srdci pokoj,
že o každého tvora je zde postaráno.


Kdo dává život a kdo si ho bere zase zpět ?
Kdo smí to všechno učinit ?
Jen Láska je tak moudrá, že obsahuje v sobě obojí.
Začátek i konec všeho....



Láska vše probouzí k životu, když přichází a když se vrací zpět,
tak dar s přijímáním splývá v jedno.
Ten obraz Věčnosti naše srdce nikdy dosti nepochopí.


Je třeba přijímati Krista ve všem.
V bližním ho hledat a přijímat, pozvedat kameny na cestě a dívat se pod ně....
I když to není zrovna příjemný pohled....



V květu, co otvírá se zrána.
Ve zpěvu ptáků.
Zkrátka ve všem.

V dobrém i zlém přichází všechno k nám a my jsme síta, skrz která všechno se přesývá...
Někdo má hrubší stavbu a někdo víc jemnější...

Každý z nás ale tvoří Stavbu jednu velkou. Společně s ostatními jsme živé Tělo a Údy jeho jsou stvořeny k různým účelům.

Tak každý může najít sám v sobě smysl žití, proč poslán byl na Zemi....
Někdo se neptá na nic, vezme si úkol z Božích dlaní a bez řečí ho plní.
Někdo je neposlušný a pár políčků sám si uštědří, když neposlouchá vlastní svědomí....
A někdo musí padnout, jak se říká " na hubu ", aby zas oči mohl otevřít.

Smrt není zlá pro toho, kdo ji přijímá z dlaní Božích jako dar vejít do Království.
S důvěrou zavře oči a probudí se zase v jiném Světě.

Vždyť Ježíš říkal: "..... Nebojte se !
Jenom spí....", když mrtvé křísil.... a lidé divili se tomu!

A znovu nikdo nevěří tomu, co nemůže spatřit !
Každý to chce vidět na vlastní oči !


Stačí se jenom zamyslet a oči v duši míti bystré !
Na každém usínání vlastním může to člověk prozkoumat....
I na každém vlastním bdění !

Musí každý přece uznat, že život je uvnitř v nás skrytý lidským očím a to, co někdo nevidí, náš pocit, to jak prožíváme, to mohou správně vidět pouze vnitřní oči v nás.

Tak nikdo nepochopí, co je smrt, dokud se nepropojí se vším ve svém srdci.
Strach není nic než bolest z Odcházení a radost zase z Příchodu.

Nikdo nic neví, zavřená Tajemství jsou za Záclonou....
Jen je uchopit....


Někdo to kdysi dávno zkoušel, dostat se k Truhle Poznání.
Existuje však pouze jeden způsob, jak to víko okované truhly otevřít a spatřit poklad v podobě bílé holubice a v symbolu Svatého Ducha, který " Shůry " přichází, toť obraz něčeho většího, než kam sahá lidská mysl....

Ten způsob, jak všechno poznat, je prostý, je to Smrt a Vzkříšení.

Je to umřít sám sobě a v Kristu narodit se !

A kdo je moudrý, ten pochopí to !
Umírat sobectví a narodit se Lásce!
To je všechno !
O tom je Smrt, které se každý bojí....
To je nebýt....


My nežijeme sami sobě.
My pouze sami sobě umíráme.

A s Láskou když vše nesem, v důvěře čisté všechno přijímáme,
pak můžeme pít vodu z Božích dlaní,
které nás napájejí Živou vodou,
abychom nikdy nezemřeli.

Duše je věčná pouze, když se nechá Věčným světlem živit
a v kom je Tma,
ten musí zemřít navždy.

http://mariebernadeta.blog.cz/1407/poznani-o-smrti

Publikoval(a): Marie Bernadeta, 31.7.2014