Když obilí zrálo

Anotace: Jen tak ... pro radost.

Zřím zlatého obilí vlnění
jak boky krásných žen,
to lidí s přírodou souzněni,
jsa krásou tou okouzlen.

Rolník k nebi ruce spíná
a modlitbou se konejší,
skřivan jej zpěvem jímá,
těžký je chléb vezdejší.

Na slunci pšenice zrála
tvrdá jak růže trn,
živými kořeny z půdy vstala
z nedávno zasetých zrn.