Anotace: ...

Nad střechou kostela vítr si tancuje
Na nebi mraky jsou, je bezhvězdná noc
Stín věže vysoké hřbitov tmou spaluje
Křik koček a cvrčků jen posílí tajemnost

Každý z hrobů jen pln žalu
Pláče, hněvu a starostí
Ale všechny bez obalu
Zvaly k nucené lítosti

Smrt člověka, je bolestivá
Nikoliv však pro umrlce, ale pro živé
Bolest zhasnou pouhá slova
A slzy krokodýlí, prý poctívé...


Nebožtík v urně, či rakvi si hnije
Svět pomalu, ale jistě zapomíná
Jakmile se hrob hlínou, deskou překryje
Co tu kdo zanechal někoho zajímá?

Znám bolest ze ztráty a ráda přemýšlím
O pohřbu svém, jak pár zoufalců tu pláče
Já na ně z obláčků na nebi pohlížím
Vidím je, všechny ty ohavné hráče

Teď, když mí přátelé, na mě čas nemají
Teď, když je potřebuji, dokud dýchám
Hledají výmluvy, já vím, že potají
Baví se, žijí, jen: ,,snad příště!´´ slýchám

Pak na mém pohřbu, slzí pár uroní
Snad se jim uleví, přejde je stesk
Snad měsíc, či rok, můj hrob kytky provoní
Však paměť se ztrácí, dříve než blesk

Publikoval(a): KatieP, 2.8.2014