Anotace: prvních sedm slok má úplně jinou náladu než zbylé čtyři...

Jsou to přesně 4 týdny tedy 28 dnů,
co jsem ti na fcb napsala,
plna napětí, očekávání a snů,
naše historie se tím psát začala.

Jsou to přesně 3 týdny tedy dnů dvacet jedna,
co jsem pocítila jaké to je:
pokoušet se zvedat ze dna
a ztratit tě úplně bez boje.

Je to přesně a zcela dnů dvacet,
kdy jsem přivoněla k pocitům:
znovu se k tobě vracet
a přiblížit se k tvým rtům.

Samý v ten den, na plese pak,
jsem poprvé cítila dotek tvůj,
myslela jsem na tebe tak,
že jsi od té doby sen můj.

Bylo to března pátého,
tedy třináct dnů zpátky,
bylo to něco tak krásného,
miluju kino s tebou a pátky.

Pak 274 hodin přesně,
bez tebe jsem žila,
chvílemi cítila jsem se děsně,
nakonec jsem to přežila.

A pak od tebe sms poslední,
je to 5 dní zpět,
v 15:27 - taková krásná odpolední,
bylo mi líp hned.

18. března tohle napsáno,
otázkou je zda si to někdy přečteš,
přesně ve 22:45 dopsáno...

Dnes je 18. června -už měsíce tři,
pořád stejně mě to bolí,
ignorujeme se - po té při,
měla jsem pocit, že už se to hojí.

Vzpomínám na polibky, kino,
pohledy, štěstí a na tebe,
teď už nejsem nic, jsem mimo,
čtení historie mě vždycky veme.

Pokládám si často otázky.
kam si dal moje fotky?
moje sms a obrázky?
kde zůstaly narozeninové dárky?

Tohle se už nikdy nedovím,
ale dvě věci naprosto přesně vím,
že svoje city už ti nikdy nepovím
a že po té době nemiluju tě míň…

Publikoval(a): Firefly, 25.6.2010