Zacuchaná z večerů
Zacuchaná z večerů
Bylo už pozdě
když ho hladila po medových skráních
za poslední večerkou se zabouchly dveře
černé město dnes nelapí modrou touhu
a záděru nad propastným mlčením
ještě hlouběji zatrhává
v hranatých brýlích kostlivec doutná
v hrncích ostatky nedojedených večeří
zbytek omamných hvězd sesypala z oblohy
čerstvá dodávka uhlí
rachot a žádná hůl ke zlomení
blátivou louži nechala i s botami
za dveřmi
mu pak převalila špičku jazyka pod spícím obočím
a s tichou modlitbou jen tak ze zvyku
šla umýt schody.
Publikoval(a):
Lugilla, 9.8.2014