Ruce
Ruce
Anotace: Jen tak ... pro radost.
Když pračlověk z opice se stal,
hlavu a ruce už užíval,
to v nich držel klacek, kámen,
lovil kořist, s ní byl amen.
Užíval je nejen k lovu,
pro vše nutné svému rodu,
své děti jimi hladíval,
též se s nimi také vadíval.
Mozek i ruce více užíval,
chléb i krásu tvoříval,
to vše je k životu třeba,
i ta krása, ale i ten chleba.
Mozek – ruce, jedno jsou,
mozek myslí, ruce provedou,
ať perem, štětcem, či pilníkem,
být vládcem, vědcem, rolníkem.
Ruce tvoří krásu světa,
bez rukou by s námi bylo veta,
jsou k práci, ale i k pohlazení,
ne k lenosti, či zabíjení !
Jsou též ruce, jenž si něco přivlastnily,
aniž by to sami vytvořily,
to jsou ruce špatné, škodlivé,
úlisné i mámivé.
Vzpomínám na ruce maminky a tatínka,
byly samá vráska, od jizev znamínka,
prací ztvrdlé a mozolnaté,
k pohlazení však byly zlaté.
Mějme ruce stále rádi,
ať staří jsme, či mladí,
všech rukou je nám třeba,
ruce – ty vytvářejí náš chleba.
Publikoval(a):
děda včela, 15.8.2014