Anotace: Při psaní jsem ani pořádně nevnímal co píšu a tohle z toho vzniklo.

V téhle cele si nepokecáš.
Sleduj, jak ten čas letí.
Můžeš být svobodný, ale
rozsudek zní jasně, doživotí.


*
*
*


Mříže reznou, měl bys o ně pečovat.
(je to tvůj domov přece)

Společnost v myšlenkách.

„Upadám… uvadám“

Zub času… zub času… mi láme kosti.



…lampa zhasla, mozek vypnul.

„Svoboda“


Ten motýl…



…mě vyvede?


Šílím, ale už jsem si zvyknul.

Publikoval(a): Makaveli, 18.8.2014