Anotace: Mé toulky ve hvězdách ztracené jsou

Mé toulky ve hvězdách
| Marie Bernadeta | Setkání s duší


Mé toulky ve hvězdách ztracené jsou
Tak jako Láska má pluje si kdesi tam
když usínám v náruči svého Anděla

Na šňůře stříbrné vznáším se nad postelí
a moje vědomí cestuje si zatím vesmírem snů
které se s ránem ztrácejí jak maličká semínka
z máků co zrají blízko na polích

Tulákem po hvězdách stává se ten
kdo touží ve snách obejmout se
s někým drahým v duši jemné
kterou v myšlenkách hladí

Zatímco v těle tom hrubém
ztraceni jsme jak jehličky v kupce sena
Ty hledáš mne a já zas tebe
Když usínám v myšlenkách
jsem jen u tebe a vyslovuji
tvoje jméno nahlas


Když nikdo neslyší mne
volám tě po celý den
tak tvoje duše je se mnou
je u mne stále a schránka tvá
opuštěná skoro po celý den
neboť jsme oba v mysli
pod stanem lásky v středu
našich niter

Ty jsi mým sluncem mou hvězdou
mým světlem které září
a já se dívám na vlastní duši
která touží obejmout tě ve snách

i ve skutečnosti né tělo tvé ale tvé nitro
je podrobeno věčným zkouškám
A já tě vnímám Lásko moje
je to síla když cítím že duše
skutečně existuje a je živá


( Pro všechny jemné duše a zvlášť pro tu jednu milovanou tiše... )

http://mariebernadeta.blog.cz/1408/me-toulky-ve-hvezdach

Publikoval(a): Marie Bernadeta, 20.8.2014