Podléhám andělu
Podléhám andělu
Narazila jsem na anděla
věnoval mi smutné úsměvy
řekl, že lhát bych neměla
a odešel se zlomenými křídly.
Potkala jsem lež i pravdu
obojí nás poznamená
koukám oknem přes záclonu
a vzpomínám na svého anděla.
V úsměvu vyrytý smutek
smrt a láska v očích
ostrý vítr v zádech
až se svět zatočí.
Padlý anděl, anděl pomsty
ztratil naději pro lásku
zakazuje a sám koná lži
na šňůrách perel z provázků.
Hrudník se mi prudce zvedá
z přemíry citu a bolesti
bolí mě život, nechci dýchat
z anděla a jeho neřestí.
Budu jej následovat
klidně až do pekel
dennodenně umírat
aby on nebrečel.
Slzy drahé jak diamant
po tvářích se koulí
síle lásky začíná propadat
můj temný andílek padlý.
Přemýšlím a v myšlenkách umírám
zda jsi spása nebo prokletí
já kráse smrti podléhám
podávám srdce tvojím dlaním.
Publikoval(a):
Kiwi-Alone, 21.8.2014