Anotace: 0

Stvoření bez vzduchu.
Koření bez puchu.
Zrozen v potuchu.

Zakuklená pastvina v oblacích,
neobejde se bez sněmu o sedmi poradcích.
Ztrácí se ve světle nových ideí,
a přece se zelená.

Krotká zvěř žebrající o poslední kousek burákové slupky.

Krotká zvěř pojídající krotkou zvěř,
vysoká se základním vzděláním
pomočí stromy, bory i vzácný keř.
Samotný strach mě nahání.

Předurčená vůle z vřeten vzduchu.
Čelím opojným vůním i vyčpělému pachu.
Až padnu a změním se v zrnko prachu,
neobejdu se beze strachu.

Prolétnu rovinou, prolétnu vesmírem,
až myšlenky se prolinou
a city procitnou,
stanu se mocným vezírem.
Strach se střetne s vesmírem.

Poslední andělská křídla poletují nad zelenou pastvinou.
Hledají vyvolené duše nad prohnilou krajinou bez života,
významu a naděje.
Až jejich myšlenky se prolinou
a city procitnou,
zmizím i Já se samotným vesmírem.

Publikoval(a): FourLeaf, 27.8.2014