KÁVA A JINÉ ŽENY
KÁVA A JINÉ ŽENY
obrazy v bílých rámech nad bílým topením
dřevěná jména s nejasnými nápisy
a ženy pláčí
když k nim mé básně kráčí
má kolébka
má peřinka
vlaky na ubohých kolejích jsou krví proudící
v mých žilách
v mých slinách
piju noc
jako černou kávu
bez mléka a bez cukru
den je mým podšálkem
káva je má žena
jediná žena které lásku slibuji
jediná žena kterou miluji
v křišťálových tvářích starých hvězd
odrazila se revoluce která začala se potápět
v mém zraku
exploze prokletí
Elvis je můj otec
Marilyn je má matka
v kavárnách kde spí obrazy z cest
s kávou plnou černých hvězd
zelené oči na zelených podstavcích
jsou básně o mých milencích
nebe stalo se riflovou košilí
padne mi padne mi
i se stříbrnými knoflíky
v mé kávě rozpustila se jedna slza
vzpomínka
na štěstí v bolesti
jméno
pláč do klína Ježíše
pro pohled do rakve
pro světlo básně
pro troskotající iluminace
pro mrtvého milence
pro Jorge
pro sny o očích
pro řeky vlévají se do moře
pro hlas který slyším jasně jako den
pro stinnou lásku
pro kávu a její barvu
pro odcházející srpen
pro odcházející srpen
báseň jako železná žraločí hlava
vládne papírům
líbá plíce rezivějícím časům
zuby krokodýlů
louky bez motýlů
báseň
trýzeň
píseň
káva
Publikoval(a):
Marek Miko, 1.9.2014