Až do poslední chvíle
Až do poslední chvíle
tak jako nový život
tak i já chci
z těla ven
jako loď slepým ramenem
v nový den
proplout jen
ale tíží mě skutečnost
že cestou na věčnost
jsem pouhý host
co vteřinu každou
zabíjí přítomnost
a proto mojí mysli
tam někde uvnitř
došel kyslík
a naděje
ty nejvíc zbabělé
jak podmáslí
zkysly
teď čekám
co dít se bude
a nevědomí kolem všude
svírá mě
jako čas vše živé
až do poslední chvíle
kdy vzdám se cíle
a vydechnu naposled
Publikoval(a):
James Libustka, 3.9.2014