Anotace: Pro Tebe Zdeni!!Mám Tě ráda.

Ztratila jsem poetického ducha,
opravdu nevím, kde začnu,
nalézt rým, je jak hledat kapku vody v době sucha,
co si bez vody, díky níž žiji, jen počnu.

Dala jsi mi napít vody jenž nebyla,
má duše se v nerozumu ztrácela,
slétla si z nebes do blízkosti mé,
byl to zázrak nebo osud této doby zlé?

Já nacházím rým a píšu o Tobě,
jak jsi to dokázala?
Můj život ztrácel se v chudobě,
a ty to zlé z nitra mého jsi odvála.

Tvůj život, zdá se mi jako zlý sen,
víš kolik síly v sobě vlastně máš?
Můžeš bojovat i z divokým lvem,
jsi vítězem, i když se předem vzdáš.

Jsi tak dobrá, věř že to vím,
tvé kdyby, minulost nevrátí,
i já o tom stále sním,
ze vzpomínek se to neztratí.

Tolika bolesti dalo ti životní moudrosti,
tolika ran na těle, řeklo ti uteč a vstaň,
tolik otázek za co? Za mou lásku?
Tak jsi mi to vracel, znáš svou otázku?

Dáváš mi tolik síly a smysl žít,
ty a tvé děti, co dali důvod Ti být,
nikdy to nevzdám, věřit ve vás budu,
to je bůh a nebo má cesta osudu.

Děkuji Ti za přátelství,
děkuji ti za pravdu,
to je shůry již nutné poselství,
mě vždy věr, nikdy tě nezradím, opravdu.

Mohla bych psát dál o nás stále,
ale není potřeba, můžeme i spolu mlčet,
a vědět že jedna druhou máme,
i když nebe začne najednou brečet.

Díky za to že jsi,
za Tvou sílu jenž mi dává radost žít,
za sílu bojovat proti lidské lsti,
a tvůj vystřelený uzdravující šíp!!

Střelče Amorův!!

Publikoval(a): Brazzillka, 7.9.2014