Psát básně
Psát básně
Nevím, jestli je čas psát básně
nebo jen tak se měsíc převrátil
zamyšlen s hlavou trochu na stranu;
svírám cár papíru,
který mi před chvíli slétnul k nohám.
Snad jen připomenutí, že je proč se smát.
A že se nemusím bát nočních dravců,
autobusů zoufale vylidněných;
smutky zaseté v tisících domovech
ten jeden papírek stírá.
Nevím, jestli mám děkovat,
ale vím, že musím psát básně.
Začíná být chladno,
tak je to vždy, když čekám něco nového;
napjatá vteřina minula se cílem,
už vím, že je čas nabrat dech,
od umanutého běhu dní se vzdálit
a třeba znovu psát básně.
Publikoval(a):
Lugilla, 10.9.2014