Anotace: Jen tak ...

V noci, když se z okna dívám,
zvláštní pocit z toho mívám,
v temné noci hvězdy svítí,
jak na lukách polní kvítí.

Svítí jich tam na tisíce,
stálice i létavice,
též družice se tam mihne,
pohled na ně – srdce jihne.

Měsíc noci přisvětluje,
světa řád též kontroluje,
jak se mu to dosud daří,
odráží se v jeho tváři.

Jak asi ten svět vznikl ??
Do těch tajů rád bych vnikl,
kdo je světa stavitel,
nebo jen Bůh – Stvořitel ???

Zda tam žije lidské plémě,
nebo jiné živé sémě,
je tam život jako tady,
mají ženy také vnady ?

Jaké mají starosti,
hádky, války, nebo jenom radosti,
zda se tam též miluje
a z života raduje ???

Jednou bych to poznat chtěl,
ať člověk, nebo archanděl,
na Zemi jsem přesto rád,
dnes starý, či byl jsem mlád.!

Když jsem ještě mladý byl,
mnoho nocí i prorandil,
s krásnou dívkou svého srdce,
počítali jsme i létavice.

Další plány jsme spřádali,
polibky je prokládali,
hvězdné noci krásné byly,
když jsme ještě mladí byli.

Na to všechno vzpomenu si,
když se dívám z okna v noci,
naše žití krásné bylo,
dávná přání vyplnilo.

Publikoval(a): děda včela, 20.9.2014