Strom podzimu
Strom podzimu
V koruně stromu mysl má
oblohy půl na dosah
větvoví smutek proplétá
mrazivý tón mi na srdce sáh
kmenem duše mi protéká
do kůry vryl se čas
v kruzích let pravda odvěká
jen letmo dotkne se nás
Naposled rozpustím si vlasy
než k spánku uloží mne zem
sen listů karmínové krásy
do vůně medu zbarví den
v kořenech budu vyčkávat
jen nezříct se života..zůstat
a živou vodu mlčky sát
naplnit zjara mízou ústa
Publikoval(a):
koiška, 29.9.2014