Anotace: Rok ve verších

Mrazivý a tichý leden
ospalou krajinu pokryje ledem.
Zima je tak něžná,
třpytivě bílá,
ledově průsvitná
kouzelná víla.
Příroda stále sní
svůj zimní sen,
než jaro vzbudí ji
svým slavným příchodem.
Co únor připraví,
to jaro zrodí,
tak už to na světě
po věky chodí.
V březnu se otevřou
zobáčky ptačí,
vše kolem ožívá,
směje se, tančí.
V dubnu již paprsky
sluneční zesílí,
pupeny do květů
ženou se ve chvíli.
A když se o slovo
přihlásí květen,
život se naplno
rozběhne světem.
Červen pak vykouzlí
omamné vůně,
léto se usadí
na honosném trůně.
Červenec pálí nás
vášnivým žárem,
každý krok požehná
úchvatným darem.
Srpen už nás připravuje
na dospělost, dobu zrání,
poslední zbytky odvahy a síly
pro úrodu ještě shání.
Pak výsledky našich činů
přehodnotí září.
Každému, co zaslouží si.
A přichází stáří...
Říjnový vítr již představuje
svoji smutnou, chladnou stránku,
příroda tiše ukládá se
k zaslouženému zimnímu spánku.
Listopad rozvíří
barevné listí,
že zima přichází,
tím jsme si jistí.
Prosinec studí nás,
srdce však okřejí,
když svátky vánoční
láskou nás zahřejí.

Publikoval(a): Kněžka, 29.9.2014