Bývá mi zima od samoty
Bývá mi zima od samoty
Bývá mi zima od samoty,
proto tiše čekám na svůj soud,
když se mi jen na okamžik zalíbí
v hřejivém objetí spočinout.
Ze rtů se stěží derou hlásky
z modrých včerejšků nic nevstane
proto trpělivě se učím gramatiku hvězd,
po kterých oba až příliš toužíme.
I proto raději myslím na to,
jak si dýchám do dlaní,
kolem mě pusto prázdno
a nad hlavou první šeď svítání.
Publikoval(a):
Lugilla, 6.10.2014