Jsem který jsem...
Jsem který jsem...
Jsem který jsem.
Jsem vločkou, co nikdy nedopadne a kladivem co dopadá tak často.
Jsem strunou co nedohraje a hromem co vždy dozní.
Jsem prořezaným stromem co čeká na nové plody.
Jsem podhoubím z právě nalezené houby a posledním jablkem na jabloni.
Čekající v rozjímáni na úsvit a prosící o požehnání.
Zkouším stále otevírat dveře a otevíram jen ty konečné.
Chci být orlem a tim co dává rozhřešení. Jen jednou nasaješ poznání a co pak s ním ?
Samota dnů i když naplněná životem.
Jsem který jsem, tedy žiji.
Publikoval(a):
Bindig, 9.10.2014