Anotace: Potichu padá lístek

Potichu

| Iveta Bernadeta Marie | Písně Hradní paní


Potichu padá lístek po lístku ke tvým nohám
a všechna moje slova k tobě se snáší
jak křídla opuštěná nad prázdným polem kroužím
a nenacházím nic než smutek prázdno
co nezaplní chladné stěny jen oheň který
v kamnech hoří může zahřát zkřehlé dlaně


Otvírám náruč svou jen z bílých oparů ji tvaruji
a v dotecích nejjemnějších usínám s tebou
v myšlenkách neustálých jako dech co zatím
udržuje tělo živé přísunem kyslíku do srdce
se nadějí z lásky hladím a udržuji křídla v letu
nad propastí času co už nic neznamená
když v dlaních mých je jiskra skrytá v lucerničce
mého srdce a plameny čisté ti prosvítají stále
mezi prsty když mne hladíš zrána
přes den navečer i uprostřed noci
neviděn v podobě létavic touhy snášíš se ke mně

Publikoval(a): Marie Bernadeta, 12.10.2014