Anotace: Slova, slova, slova. Psaná , tištěná , pravdivá i lhaná. Vtírají se , tlačí tam ,kde sídlí duše čtenářova...

Slova z duše , duše slov.
Slovu duši , či snad duši slovu.
Jednou, podruhé i potřetí tu zazní,
zas a zase - znovu.

Psané slovo , proč a na co,
k čemu - asi.
Snad ne na věčné ty
staré, zlaté časy.

Vždyť, co slov , vět a knih
je vytištěno - napsáno.
Moudro, plky, dogma, pravdy,
jen , co bílý papír snese.
Vše , co dušička ta utrápená,
sama neunese.

Jenom v místě čtenáře
je pusto, prázdno.
Všude kol těch knih,
jak nastláno.

Duté hlavy vládnou tam,
kde psané slovo málo značí.
Pokrok pozpátku a hrdě
vpřed si kráčí.
Tam i duše čtenářova,
nemá na růžích vždy ustláno.

Publikoval(a): Taren, 16.10.2014