Anotace: Jednou to tak třeba bude...

Peklo je zalité hřejivým sluncem,
příběhy jsou jenom s dobrým koncem,
každé slovo – čistá pravda,
nikdo neví, co je vražda.
Ať se děje, co se děje,
člověk člověku štěstí přeje.
Bolest je pouze vzpomínka zapadlá,
není tu jediná květina uvadlá.
Živé i neživé bytosti
žijí si vlastní sen o štěstí.
Už ani slovník nezná slovo ´stres´,
to bylo, to bude, žijeme dnes.
...
Ač zatím pouze v mé fantazii
prožívám tuto utopii,
ten, kdo věří, jednou se dočká.
A já věřím – konec, tečka. :)

Publikoval(a): Kněžka, 23.10.2014