Anotace: O podzimu trochu jinak

Když podzim zazebe,
schoulím se do sebe.
Ve vnitřním světě
je jako v létě.
Chladu se nebojím,
však ho zas ustojím,
vždycky mě zahřeje
láska a naděje.
Toulám se svou vlastní duší,
pokaždé mě tolik vzruší
její nepoznaná místa.
Ta zvědavost, že zase mi chystá
nějaká nová tajemství odhalit.
Vždyť stále je kam jít.
Než poznám božský klid.
...
(Hlavně se nenudit :))

Publikoval(a): Kněžka, 24.10.2014