Anotace: Člověku a lidem stejně smýšlejícím :)

Když jdou dva společně ulicí
Slepě si přitom povídají.
Nevidí krásu na římsi
Neslyší lidské radování

Každý si přemítá o svém životě
Kdo spěchá kam, v té vlastní nicotě

Žijeme ve světě virtuálních sítí
Každý má v sobě svého nešťastného E.T.
Který volá teskně po domově
Smutkem usycháme sami v sobě

Ať už se člověk k člověku jakkoli chová
Chyběla mi po většinou vřelá a vlídná slova

Každý má právo říditi se svými splíny
Kdo nás však uchrání od té SVINSKÉ špíny?

Pak-li že je svět skutečně tak zjizvený
Připadám si teď jak v Jiříkově vidění
Asi jsem nalezla stránku z pohádky
A nikdo zde nezná to slovo – hádky!

Kde princ neholduje sice meči
O to víc však rozumí své řeči
Není ale sám v té snaze
I jiní touží po odvaze

Dopřejte mi tedy říci
Díky, Vám i Tomu Princi!

Publikoval(a): Vošátko, 25.10.2014