Anotace: Když vám dá život překážku, musíte ji překonat. Skoro vše se dá překonat, když se chce a toho jsou důkazem muži z této básně.

Zima, šero a krutý mráz,
bída a hlad teď čeká nás.
Bědují ženy, mají strach,
že uvidí své děti na marách.
Večeři nemají, mají hlad,
hrnce jsou prázdné i obilný sklad.
Muži zvěř lovit jim jdou,
se zmrzlou puškou v lese jsou.
Žádná zvěř, nic tam není,
venku je zima a jenom sněží.
Muži však se nevzdávají,
Na návnadu zvěř lákají.
Čekají tam celý den,
koukají na jeden kmen.
Další den tam na tom kmeni,
objeví se překvapení.
Objeví se jeleni,
muži je tam zastřelí.
Leželi tam jeleni,
muži v ten den uloveni.
Nesou ho pak domů z lesa,
vesnice tam nahlas jásá.
Mráz už není, mlha padá,
obloha tam už je čistá.
Jen hvězdy tam svítí jasně,
každý nad tou krásou žasne.
Ráno venku leží cosi,
jsou to malé kapky rosy.
Všichni už si žijí dobře,
obilí už jim tam roste.
Zazvonil zvonec a básničky je konec.

Publikoval(a): Dexila, 28.10.2014