Prázdnota...
Prázdnota...
Pokládám své něžné ruce
na tvé utrápené srdce.
Dodávám ti víru, klid,
snad tě toužím zachránit...
Ve vlastním soucitu nechám tě vykoupat,
láskou a něžností utiším ten tvůj hlad
po míru, lásce a pochopení.
Nenajdeš ve druhých, co v tobě není.
Všechno, co postrádáš,
v sobě nalezni.
Pak tvoje prázdnota
navěky odezní.
Publikoval(a):
Kněžka, 29.10.2014