Anotace: ...

bylo mi to líto
ale nic jiného jsem s tím dělat nemohla
v oknech se odrazilo další svítání
nerozumné a zdivočelé
prudce mnou zatřáslo
a vytratilo se v davu

na nejvyšším stromě pod oblohou
už se hromadí hrst sněhu
a dvě hrsti sena pro muflona
neustále chodím dokola
a další krůček pomalu mizí ve snech

jsem komplicem věčně bolavé hlavy
svou podzimní únavu snad umím rozpustit ve verších
ale celoroční úzkosti stále si jen berou na dluh

Publikoval(a): Lugilla, 5.11.2014