Anotace: ...

Zasněná
sedávám pod oknem
a koupu se ve slunečním světle
doufám že rozpustí
ten střípek od Sněhové královny
co uvízl mi v srdci
a volá na mě Gerdo!

Zvrásněná
nástěnná malba doteků mé dlaně
zacyklená v symfonii osamění
v prázdném bytě
Jsem šílená kočičí žena
která přišla o všechny své kočky
Kde jsi zůstal, Kaii?

Zasténá
podlaha rozvrzaná
pod kroky jediného páru bosých nohou
Ztracené naděje se psaly do vrásek mé tváře
Prohrála jsem tu poslední bitvu
o odpuštění.

Uprostřed všech těch bojů jsem totiž zapomněla
odpustit sobě...

Publikoval(a): glacier, 12.11.2014