Anotace: Asi jako když váš prostě políbí múza a najednou zrýmujete své obavy...

Bojím se tichých kalných rán,
ošklivých lidí a bílých vran.

Bojím se normálnosti,
davů a falešné nevinnosti.

Bojím se nespravedlnosti,
nočních můr a hořké zlosti.

Bojím se o svoji rodinu,
halucinogenů a že promarním poslední hodinu.

Bojím se dětí,
špinavého nádobí a toho jak čas letí.

Bojím se zimy,
konce roku a přiznání si viny.

Bojím se o sebe,
shnilých rajčat a cesty do nebe.

Bojím se zrcadel,
lží a obřích kyvadel.

Bojím se uschlých květin,
marné snahy a slova "nevim".

Bojím se sblížení,
toho, že mě bude mít někdo opravdu rád
a já se ho budu furt jen bát.

Publikoval(a): karol_pink, 12.11.2014