Anotace: . . .

Snad jednou pochopím
snad jednou budu vědět,
proč dýchám, než se potopím,
než budu na samém dně sedět.

Snad jednou budu chápat
co je to přátelství
až budu sám, ve tmě tápat,
ve strachu od kostí.

Snad jednou pochopím,
jak krásné je žít
až do rukou berle chopím
a budu bílé vlasy mít.

Snad jednou pochopím,
že to, když jsme spolu,
když tě ochutnám
a houpu nahoru, dolů
když se ti dívám do očí
a poslouchám tvoje slova
když jsem tvé jméno ze spaní volal.

Snad jednou pochopím, že to nelze nahradit.
Jednou je ale pozdě...

Publikoval(a): Cygnus, 18.11.2014