Anotace: ...

Proč nás neučí starat se o cizí?
Proč se divíme, že ideály mizí?
Proč cítíme se ztracení?
Proč se práce necení?

Proč je nejlepší vůbec nemyslet?
Proč je tak těžké něco sám vymyslet?
Proč cítíme se na světě sami?
Proč se obkopujem stále jen klamy?

Proč nemůžem být šťastní za to co máme?
Proč chceme pomáhat jen těm co známe?
Proč neumíme být spokojení?
Vždyť o tom ten život přece není.

Proč se jen trápíme a sobe škodíme?
Proč se po vině tváříme nevinně?

Tolik otázek a žádná odpověď,
Toužíme znát jen ideální předpověď.
Nechcem vědět proč, jen ať to tak je,
Vnitřně však cítíme že tohle je zle.

Jenom být nám přeci nestačí,
vina nás vnitřně promáčí.
Jak déšť hlínu v zemi,
jak dítě své pleny.

Cítíme na duši prázdnotu,
Nemáme životní hodnotu.

Většině jsoucno není jasný,
i když je svět tak strašně krásný,
tak zkus vypnout mozek, na chvíli zhasni,
třeba se tyhle otázky zjasní,
žij každým dnem, nic nepropásni ...

Publikoval(a): Sannulka, 19.11.2014