Protiklady
Protiklady
Anotace: Jak důležitá je pro lidskou bytost dualita...
Pravda je prozření,
bolest i svoboda,
často své sestře lži
tolik se podobá.
Pravda tě šokuje,
jindy zas potěší,
kterou tvář nastaví,
sama snad netuší.
Lež zase může být
někdy tak milosrdná,
když příliš krutou pravdu
bytost přijmout není schopná.
Proto stále pravda se lží
kráčí spolu ruku v ruce,
čekajíce na znamení,
kterou si vybere naše srdce.
A další dvojice
o slovo se hlásí.
Světlo a temnota -
kterou člověk vybrat má si?
Temnota tě k zatracení
může velmi rychle svést...
Ale s její zkušeností
může duše začít kvést.
Kdo pohlédne do temnoty,
ten pokorně světlo vítá,
vděčně přijme všechny dary,
které tento opak skýtá.
Pronikavá záře světla
tak snadno tě oslní,
k rovnováze potřebuješ
temné strany poznání.
A další dva protiklady
je vždy třeba vyvážit.
Když tě čeká rozhodnutí,
dáš na rozum nebo cit?
Rozum vše promyslí,
pečlivě zváží,
ale cit v sobě zase
moudrost duše stráží.
Každičká zkušenost
v mysli se uchová,
avšak tvé srdce též
vzpomínku uschová.
Když potom v úzkých jsi,
o radu žádáš.
Poslechneš rozum? Cit?
Tak často váháš...
Rychle pak dochází
k rozporu, hádce,
přitom jen společně
jsou dobrým rádcem.
Cokoli na světě
má tu svůj protiklad.
Ticho jako opak hluku,
teplo pozná zase chlad.
Jen znalost obou stran
smysl ti odhalí.
Jak bychom beze zla
dobrou věc poznali?
Jen láska prý umí
být sama, neutrální.
Však v čisté podobě
tak těžko je stále k mání...
Publikoval(a):
Kněžka, 20.11.2014