Anotace: podrzimní smutek

Měsíce stříbrný svit,
propůjčující krásu chvíli.
Váhavý můj cit
a slzy, co mi zbyly.

Vzpomínko vzdálená,
bodáš jako nůž!
Žalozpěvy stromů,
zmlkněte už!

Ruce tak zkřehlé
deštěm a zimou,
přestaňte prosit
o náruč vlídnou.

A noci tak chladná,
noci tak cizí!
Uspi mě prosím,
ať smutky už zmizí.

Publikoval(a): Felicis, 25.11.2014