Hraješ si s námi, osude...
Hraješ si s námi, osude...
Hraješ si s námi,
osude,
a nám nic jiného
nezbude,
než zatnout zuby
a sebrat zbytky sil.
Nesmíme dopustit,
abys nás pokořil!
Tou svojí tvrdostí
už jsi nás naučil
stále znova
z popela vstávat,
rány si zacelit,
lásku si dávat...
...a zbytky pyšnosti
utopit v neštěstí...
Díky Ti, osude,
příteli-nepříteli.
Zkoušet nás nepřestaň.
Ať zůstáváme bdělí.
Publikoval(a):
Kněžka, 29.11.2014