Anotace: Na chvilku se zastavit a nechat vzpomínky plynout...

Jedu zvolna do starých snů mrholí
cestou kterou chodíval jsem ze školy
alej roků holé ruce stromů
teplo z uhlí za okénky domů
zlaté barvy prokluzují pod koly.

Kolik lásek skryla mlha v údolí
vzpomínky jsou krásné dávno nebolí
vracejí se stejné dnes jak po sté
z hloubi duše kde jsou věci prosté
adventní noc tiše padá do polí.

Publikoval(a): Mirastus, 7.12.2014