Anotace: Maminko moje jak ti jen pomoci od nemocí co chtějí mi tě pryč odvléci..

Maminka

Maminko moje!

Miluji tě!
Miluji tě víc, jak milovat se jen dá.
Jsi pro mne vzorem v dobrém i ve zlém,
jsi pro mne učitelem na té dlouhé cestě.

Maminek jako jsi ty, mělo by být mnohem víc,
svět by byl krásnější bez závisti a zbytečných lží.

S životem prala ses hodně ti to dalo, že víš jak chovat se,aby se to neopakovalo!
za to tě obdivuji, Jsi silná! pro mě příkladem, že lež je jen pouhým falešným obrazem.

pořád mě něco nedovolí jít v klidu spát.
a to vědomí, že to v sobě uzavíráš!

nemáš ten život který si zasloužíš,
s pokleslím úsměvem každé ráno se probouzíš..

A mě to trápí, moc mě to užírá!
že takhle níčíš se, vždyt si má rodina!?

Života bez tebe šíleně se bojím,
že neexistuje lék který mi ránu zhojí..

Pořád si vyčítám že u tebe nejsem,
nemůžu tě chránit před tím zlým světem..

Maminko slibuji na vše co je mi nejdražší,
NIKDY už tě nenechám zažít si nejhorší.

Velký kus ze sebe darovala si mne,
a já se doposud nechovala vždy férově..

Srdce mi puká když vidím tě smutnou,
raději své srdce probodnu kudlou....

Zažila jsi lidskou bezcitnost, sobectví a krutost.
Stačil k tomu jediný člověk. Ublížil ti, a to mu do smrti nezapomenu!
Nikdy mu neodpustím že vztáhl ruku na tak krásnou, chytrou a seběvědomou ženu jako jsi ty!!

Kéž bych tak bylo možné všechny ty rány které ti ubližovali přeněst na sebe.
Já si je zasloužím, ty rozhodně NE,
jsi ten poslední člověk na kterého se peklo klepe.! nebyla jsem vždy tak čestná jako ty!
Ustojím vše! jen když budu vědět že šťastná jsi opravdu ty!

Maminko moje už se tím netrap,
ten Pán co myslí si že je můj táta,
je pro mě vlastně, jen obyčejná atrapa!

Obyčejná loutka bez citů a emocí,
co si své komplexy vybíjí na bezmocných..

Tobě nesahá ani po kotníky,
když i jeho rodina nad tebou vzhlíží..
přitom nevědomky po pravdě sami se pídí.
Do dneška nechápou, co se tenkrát vlastně stalo,
když umí žít ve lži, buď mu to přáno.

Karma se vždycky za pravdu postaví,
a všechny špatnosti pěkně mu osladí!

Tenkrát si řekla, moc mě to dojalo,
že nebýt mě už by tě nebylo..

Děkuju Maminko za pravdu svatou,
vepsal ti jí do srdce anděl sám tuží zlatou.
písmem jenž nepřečte úplně každý,
komu chybí cit a svědomí nepozná v čem je tak zvláštní.

Píše se o lásce, o velkém trápení,
o zkoušce životem ve které jsme jako lidé prospěli.

Cokoliv dělám, dělám to pro tebe!
jsi důležitá součást proto, abych pochopila sama sebe.

jsem tu jen pro tebe, pro tebe dýchám,
jen kvůli tobě mohu touto básní díky své ti vzdát.
Maminko, o čem jiném já bych měla psát?

Vzpomínám na některé z těch krásných dní,
často se mi ve vzpomínkách promítají,

když zachumlaly jsme se do tvé postele,
dle mého je to místo něčím zvlášť kouzelné..
cítím tu hebkost tu krásu, do peřin pokaždé skoro jak do mraků,
cítím tu vůni rozkvetlích karafiátů.

cítím tvou lásku jakou mi dáváš,
děkuji maminko, já si jí střádám.

Příjde ten den,kdy všechno ti vrátím,
láskou od tebe u srdce tě pohladím!

Děkuji Maminko za to že jsi,
že mám tu čest podobat se ti.

Prosím tě o jedno, v klidu se uvolni, na všechno ostatní nemysli, vypni.
odpočiň si, tím se tělo čistí!
Bojím se o tebe a hledám kde se dá,
zda existuje něco co ti pomoct má..

..nechci ti ublížit, špatných zpráv bylo dost... cukrovka, lupenka a nejhorší ta bezmoc ..

Publikoval(a): Kezniklovka, 14.12.2014