Anotace: Svět se mi zdá poněkuď uspěchaný.

Do postele v noci ulehnu,
avšak sotva dolehnu,
všem myšlenkám podlehnu.

A to mi pak nedá spát,
je to starý prevít.
Měla bych snad brečet? Řvát?
Nebo z nároků svých slevit?

A v myšlenkách navštěvuji,
všechna tajná zákoutí.
Jenom letmo nakukuji,
můj svět se mi již kroutí.

Že prý už jsem dospělá,
znám už tolik pojmů.
To však ještě nedělá,
slova z nových dojmů.

Edukace, vzdělání,
teď buď kreativní!
Start se s cílem předhání,
vše je relativní.

Dnešní svět je nestabilní,
mám prý poznat Tebe.
Jsem však příliš infantilní,
neznám ani sebe.

Nabídka se ale cení
a nade mnou širé nebe,
není větší pokušení,
než nabídnout samu sebe.

Proč pořád se dívat v dáli,když ani nevím jak vypadá nade mnou nebe?
A když neznám ani sebe, proč bych měla poznat Tebe?

Jó, v dravém těle,
duch kreativní.
Co mě však se*e,
je relativní.

Všechno je irelevantní
a to mě irituje.
Prý není divergentní
ať radši medituje.

Publikoval(a): micheel, 17.12.2014