Časoběh
Časoběh
Dostala jsem pod stromeček zápěstí
Zabalené v hedvábném papíru,
jen pohladit stuhou
Bylo by hezké vymést popel z krbu,
ta letitá bříza mi prý nesluší
a na nový rok
budou mít všichni novou kůru
Život pak bude pár chvil
černobílý
To než znovu políbíme hlínu,
vykrvácíme mraky
a i ty modřiny
jsou občas do nachova.
Rozbíjím si svá kolena
o granátový kříž
a nepořizuji si nový kalendář
(proč počítat
už dávno spočtené dny)
a do nekonečna čtu v inkoustových kaňkách
to jedno předsevzetí,
které mi nemůže vzít čas
Mramorově dutí andělé
mi z lustru házejí vlaštovičky
a spěšné pozdravy z Benátek
a prázdné cestovní kufry
Mé zápěstí leží dosud zabalené na stole,
bílé jak ovčí houně
A koneckonců,
říkám si,
nač dopis.
Publikoval(a):
Poutníček, 24.12.2014