Dere se na povrch
Dere se na povrch
Hnus.
Žluč vaří se mi v těle,
na jazyku poznámky smělé,
co neopustí ústa.
Hořkost.
Bez nadšení, prázdný člověk ze mne stal se,
anebo snad plný ten ještě nevyklubal se.
Krutá pravda jen někde hluboko.
Tíseň.
Křičet na všechny strany své ticho bych chtěl,
nálepka lepí a nejde smýt - všeuměl.
Hluboko ve mně něco tleje.
Zatracení.
Snad jiného už slova pro mne není,
znova se dejme do prázdného klábosení,
my ztracení... zatracení.
Publikoval(a):
Srukama, 7.1.2015