Anotace: zkrátka báseň o jaru

Jarní čas,po roce nám nastal zas.
Všechno kvete,všechno voní,na louce nám cosi zvoní.
Jsou to kapky rosy ranní,končí vláda jedné paní.
Ta dáma,zahalená v bílém plášti,předává jaru svou vládu.
Jsou-li rána ještě v bílém plášti,
sluníčko nám v tom závoji vystrkuje svoji bradu.
Všude začíná býti krásně,lidé si navzájem skládají básně.
I já se cítím čerstvá,svěží,tamhle v dáli cosi běží.
Je to srnka malinká,v patách kluše její maminka.
Tatínek se pase opodál,kdopak by se ho jenom bál?
Kdo by z něj měl vůbec strach,je to krásný osmerák.
Vše jen mlčky pozoruji,jak je všechno krásné.
Jen už zase natahuji,svoje jarní básně.

Publikoval(a): Denny3005, 8.1.2015